Léčivá nebo kořenící rostlina
Rostlina odolná vůči mrazu a mrazu
Hloh (Crataegus) je početný rod keřů a stromů z čeledi růžovité, které rostou v mírném pásmu severní polokoule. Květy jsou pětičetné, bílé, růžové nebo červené, plody jsou červené malvice nazývané hložinky. Hlohy jsou keře až malé stromy dorůstající zpravidla výšky
Hloh (Crataegus) je početný rod keřů a stromů z čeledi růžovité, které rostou v mírném pásmu severní polokoule. Květy jsou pětičetné, bílé, růžové nebo červené, plody jsou červené malvice nazývané hložinky.
Hlohy jsou keře až malé stromy dorůstající zpravidla výšky 3–12 m.[1] Na větvičkách jsou často trny dlouhé 1–6 (zřídka až 10) cm, brachyblasty jsou na vrcholu také často kolcovité.[2] Listy jsou jednoduché, střídavé a většinou na zimu opadávají, řidčeji v teplejších krajích i přetrvávají přes zimu. Čepele jsou nečleněné nebo členěné, někdy až hluboce peřenosečné, na okraji pilovité až vroubkované.[2] Palisty jsou kopinaté až poloměsíčité.[2] Květy jsou oboupohlavné, 5četné. Kalich je přirostlý k češuli.[2] Korunní lístky jsou nejčastěji bílé, řidčeji krémové nebo světle až sytě růžové (často u pěstovaných). Tyčinek je nejčastěji 10–20. Semeník je spodní, čnělek může být 1–5. Plodem je malvice, která může být červená, fialová, oranžová nebo černá.[2] Uvnitř je 1–5 peciček se silně sklerifikovanou stěnou.[2]
Hlohy jsou rozšířeny v mírném pásu Evropy, Asie a Severní Ameriky, na jih po Středomoří, Čínu a Střední Ameriku.[2]
Jedná se o taxonomicky obtížný rod. Příčinou potíží je hybridizace, u amerických druhů částečně i apomixe.[3][2] Počet druhů po celém světě je tedy udáván různě, např. Flora Severní Ameriky udává po celém světě asi 230 druhů,[1] flóra Číny nejméně 1000.[4] Rod patří v rámci čeledi růžovitých do podčeledi Amygdaloideae (dříve Spiraeoideae) a tribu Maleae. Nejbližšími příbuznými rody jsou skalník (Cotoneaster), hlohyně (Pyracantha), blýskalka (Photinia) a jeřáb (Sorbus).
V České republice je dnes uznáváno asi 9 původních druhů, včetně druhů hybridního původu. Důležitým znakem je počet čnělek, resp. počet peciček v malvicích. Hloh obecný má dvě, zatímco ostatní základní druhy (v rámci ČR) pouze jednu. Druhy hybridního původu, do kterých byl zapleten hloh obecný, pak mají na jednom keři (stromu) květy s jednou i 2 čnělkami, resp. plody s jednou i dvěma pecičkami.
Dále se občas pro okrasu pěstují i nějaké cizí druhy, hlavně severoamerické, jako je např. hloh slivoňolistý (Crataegus persimilis), hloh břekolistý (Crataegus pedicellata), hloh šarlatový (Crataegus coccinea), hloh měkký (Crataegus mollis) a další.
Hlohy patří mezi léčivé rostliny. Z planě rostoucích domácích druhů (k léčení lze použít všechny druhy) se sbírají květy (Flos crataegi), listy (Folium crataegi) anebo méně často i plody (Fructus crataegi). Z pěstovaných okrasných hlohů s růžovými a červenými květy se droga nesbírá.
Hlavními obsahovými látkami hlohových drog jsou flavonoidy a triterpenické kyseliny. Dále jsou obsaženy aminopuriny regulující krevní oběh, třísloviny, saponiny, v plodech také karoteny, sacharidy a vitamíny C a B.
Hlohové drogy se používají hlavně v léčivech ke snížení krevního tlaku a majících uklidňující účinek na nervovou soustavu. V lidovém léčitelství se hloh používá proti skleróze, vysokému krevnímu tlaku, nespavosti, předrážděnosti, bušení srdce, arytmiím, srdeční neuróze, klimakterickým potížím, migrénám apod. Příznivě působí zejména při dlouhodobém užívání svým tonizujícím účinkem při srdeční vadě či slabosti u starších lidí.
Dřevo hlohu je velmi tvrdé, rodový název je odvozen z řeckého krataiós, což znamená „silný“, „pevný“ a sloužilo k výrobě topor seker a také k řezbářství.
Některé druhy lze použít jako okrasné rostliny. Okrasné je olistění, trny, barevné kvetení, podzimní plody.
Parametry